První jedinci vznikli ze spojení kavkazského ovčáka a feny bernardýna [1] a to hlavně pro potřeby Rudé armády, především hlídání objektů, výjimečně i záchranářské práce. V prosinci 1985 bylo plemeno uznáno Ruskou kynologickou federací a došlo ke stanovení pravidel jeho chovu. Později došlo k aktualizaci standardu plemene (především byla vyškrtnuta horní hranice výšky), ale až v roce 1992 byl podepsán šlechtiteli plemene v Krásné hviezdě. FCI dodnes toto plemeno neuznává.
K soukromým chovatelům se toto plemeno dostávalo jen velmi obtížně, většinou si ho mohl vzít např. psovod, který odcházel do civilu. Většinou se sem pak dostávali pouze jednotlivci s neurčitým původem [2]. Do bývalého Československa se toto plemeno dostalo rovněž vojenskou cestou. Major, který sloužil v sovětské armádě si s sebou do Československa přivezl psa i fenu, kteří měli dvě štěňata. Fenka pak měla dva vrhy, které tvoří spolu s importovanými jedinci ze země původu, ale i z Polska, vytvořily základnu plemene v Československu.
V Česku se momentálně (prosinec 2014) nachází asi 10 chovatelských stanic [3]. Většina z nich je stále aktivní a proto se toto plemeno i u nás rozvíjí. Největší stanicí a zároveň nejdéle fungující v České republice, která se hlavně zasloužila o rozšíření tohoto plemene u nás je stanice Ruský medvěd.[4] Nejpočetnější stanice jsou v Rusku, armáda ho ale již nevyužívá.